Přemku, jak ses vlastně dostal ke sportovní a reportážní fotografii?
Bylo to přirozené propojení mých dvou světů – sportu a vyprávění příběhů. Jako trenér i jako sportovec jsem byl vždy uprostřed dění. V jednu chvíli mi došlo, že to nejsilnější z těch okamžiků si necháváme často jen pro sebe. Začal jsem brát foťák na závody a tréninky a ukázalo se, že třeba umím něco říct, i když zrovna nikdo nemluví.
Co tě na focení běhu baví nejvíc? Jsou to emoce, pohyb, příroda, nebo něco jiného?
Je to kombinace všeho. Ale kdybych měl vybrat jedno slovo, bude to opravdovost. Běh je syrový, nic nepředstíráš. Když běžíš do kopce a bolí to, je to vidět. Když dobíháš do cíle a víš, že jsi překonal sám sebe, je to taky vidět. V přírodě se k tomu přidává světlo, prostor a rytmus, který běžci vytváří. Je to jako hudba, jen místo tónů máš pohyb, emoce a barvy.
Jaký pocit se snažíš na svých fotkách zachytit?
Autenticitu. Nehledám „dokonalé“ momenty, ale ty pravdivé. Když vidím sportovce, který se na chvíli podívá do dálky a úplně zapomene, že kolem někdo fotí – to je to ono. Chci, aby člověk, který se na tu fotku podívá, cítil, jaké to bylo být tam.
Co podle tebe rozhoduje o tom, jestli vznikne dobrá běžecká fotka?
Trpělivost, cit pro rytmus a umět číst pohyb. Každý sport má svá pravidla a zákonitosti, ty je dobré znát a respektovat. Dobrý běžecký záběr není jen o tom, kdy zmáčkneš spoušť. Je to o tom, jestli vnímáš, co se kolem děje, kam běžec směřuje, odkud jde světlo, jestli ten moment stojí za to.
Máš nějaké jednoduché tipy, jak pořídit hezkou běžeckou fotku (a třeba i jen s mobilem)?
Nesnažit se o dokonalost – lepší je autentický moment než přepálená póza.
Běžce nefotit ze stejné úrovně – jít níž, hledat úhly, které nejsou očividné, zapojit přírodu.
Sledovat světlo – ideální je brzké ráno nebo podvečer, kdy je světlo měkčí. A neboj se i šera, když víš, co tím chceš říct. Skvělá atmosféra je po dešti/bouřce, anebo lépe těsně před ní
Máš oblíbené místo, kde rád fotíš? A co bys poradil lidem, kteří hledají fotogenickou trasu?
Miluju hory, ale dobrý záběr může vzniknout i na polní cestě za Prahou. Klíč je v tom, jak to místo vnímáš. Pro ty, kdo hledají fotogenickou trasu, je nejlepší si jí vyběhat a navnímat, co ti to místo říká. Jak se mění s počasím, roční dobou a tak dál.
Co máš rád na značce On z hlediska vizuálu? Proč podle tebe vypadá dobře na fotce?
On má jednoduchý, ale velmi výrazný design. Nepřebije člověka, ale podtrhne ho. Čisté linie, funkční elegance, detaily, co na fotce vyniknou. Navíc často vše perfektně ladí s architekturou i přírodou ať už barvou, nebo tím, že působí odlehčeně, jako by běžec splynul s prostředím.
On má specifický styl. Je nějaký produkt, který se ti na fotkách osvědčil nejvíc?
Většina modelů bot díky charakteristickým cloudům má výraznou siluetu, která zafunguje jak v detailu, tak v pohybu. Mám blízko k trialovému běhání a když běžec běží někde po hřebeni a na zádech se mu lehce vlní ta minimalistická vesta s logem, je to vždy dobrá příležitost pro objektiv.
